Ještěd sky race, klubovka kchmpp a zdraví

10.5.2022
Na duben jsme měli naplánované další dvě větší akce. Člověk míní a covid mění. Ještěd Sky Race, na který byl přihlášený Princ, jsme museli vynechat, jelikož jsme byli v karanténě. Díky tomu jsem, i přes občasný kašel, stihla trénovat triky se svými vlastními psy. Boží. Baví mě porovnávat kluky při cvičení. Ale ve finále jsou oba naprosto skvělí, i když každý jinak. Naštěstí na klubovku KCHMPP už jsem byla fit, stihla před ní zajet na výstavní trénink s Texem i Princem do Slanýho a po přibalení Pártynky jsme měli sestavu kompletní. Namlsaní z Texova postupu do cutu na Cruft's jsme hlásili i jeho, v Česku ještě pořád do třídy pracovní. A vyplatilo se. Vyběhal si CAC, pěkný pohár a krásný posudek, kde mu byla vyčtena jediná vada, trošku kratší krk. Ale dle posudku má nádherný pohyb a správnou sílu kostry. Zajímavé je, že správnou sílu kostry má v posudku i Princ, který má kostru na úplně jiným levelu, ale budiž. Princ se nelíbil. Šel se Soňou ve třídě vítezů a až do posledního kola šel moc hezky! Ale bohužel pana rozhodčího neoslovil a skončil jako V4. Pátěnku jsem v kruhu bohužel nestihla, protože jako já si nechci sama vystavovat Prince, tak Soňa si nechce vystavovat svojí July. Vzala jsem tedy Julku a Soňa vyfasovala jako bonus Páťu. Obě dvě holčičky vyběhaly CAC ve třídě pracovní, jen každá v jiném plemeni. Princova dcera Air vyhrála třídu štěňat, takže jsme se všemi výsledky a hlavně chováním našich psů moc spokojení. Jako obvykle jsme se na cestě domů stavili u babičky, zavzpomínali na Princovi loňskou bonitaci a už se těšíme na další výstavu. Než na ní ale pojedeme, čeká Texe canicross závod Dog Epic trail a tak jsme na něj chtěli trochu natrénovat. V pondělí 2.5. jsme po dlouhé době vyrazili na skupinový trénink. Já bez kondičky, Tex to zachraňoval. Moc ho to bavilo a dával to najevo. O týden pozdeji jsme se nahlásili znovu, akorát jsem si chtěla ještě před během s Texíkem vzít Prince. Bohužel po pár metrech mi cestu zastoupili lidi a já abych jim uhnula, zaběhla jsem do trávy, kde jsem v plné rychlosti vlítla do skryté jámy. Měla jsem velké štěstí, že jsem skončila jen s rozbitýma rukama a nohou, první chvíle po pádu, kdy jsem neslyšela na jedno ucho a viděla vše rozmazaně mě dost vyděsily. O den později jsem se dobelhala na veterinu, kde jsme si dali další adrenalinou akci, která ovšem dopadla taky dobře. Párty i Princ absolvovali vyšetření na dědičné oční vady s výsledkem prostí. A tak jsem dnes vděčná, že jsme všichni zdraví a v pořádku a přála bych si, aby to tak měl každý.