Další z bláznivých nápadů hned po farmě bylo přihlášení na Zavírák. Kluci se na trénincích zlepšovali trénink po tréninku, až jsem usoudila, že na ty závody mají. Nějak jsem ale nedomyslela, že já pořád ne. Prince jsem nahlásila na sobotu na MR BOC na 4,5 km, Texe na short 2km v neděli 21.11. Dostal tedy start ke svým sedmým narozeninám.
V sobotu jsem dorazila na místo jako jedna z prvních, dobře zaparkovala a počkala na Soňu s Honzou. Po přejímce jsme si šli projít trať, protože už jsem poučená z Ještědu. Bílé praporky byly pro mě dost peklo, protože blbě vidím a les v Kolesách je velmi monotonní a člověk má pocit, že běží pořád na stejném místě... Honza vybíhal první a já asi dvacet minut po něm. Princ byl na startu velmi klidný, ale zabral hezky. Akorát jsme tedy oba od půlky už byli trošku mrtví. Pro mě to bylo trošku peklo, neběželo se mi vůbec dobře, Princ byl taky uchcípaný, opět si v půlce trati musel dojít do křoví, asi tradice. Jelikož to byly naše druhé závody a první jen canicrossové, (Ještěd byl primárně skyrace závod a canicross tam byl spíš jako zpestření.) byla jsem poměrně překvapená, že to tak mělo spousta lidí. Spousta psů dobíhala výklusem a ne sprintem v tahu. Princ navíc díky své váze spadá do nejtěžší kategorie, nad 20kg a když jsem viděla unavenou malinu, tak jsem si říkala, že to vlastně Princ zmákl dost dobře. V cílové rovince jsme se sešly s druhou závodnicí a trošku tam zasoutěžily a bylo to mega hustý. My s Princem jsme byli za nima, ale já se hecla a Princ taky, bylo vidět, jak táhne a závodí, zkusím přiložit dolů video, případně ho hodím na insta. Nakonec jsme ze 62 závodníků doběhli jako 48. Příště až pojedu na závod, nebudu večer žrát pizzu. Princ ji taky žrát nebude. Ale ráno, ráno si něco malého raději dáme. Inu nic, sobota opáčko. Vzala jsem si oba kluky, i když závodil jen Tex. Bohužel zavřeli kus dálnice a měli jsme zpoždění. Naštěstí Honza od Kyry uvědomil pořadatele a zvládli jsme to. Přijela jsem, vyvenčila kluky a za osm minut a 45 sekund jsme mohli jet domů. Díky Honzovi máme i video ze startu a doběhu! Moc si toho cením, děkuji! Běželo se mi lépe než včera, ale byla o dost větší kosa. Trasa byla opět super označená, i bez prohlídky, jen s Jančiným vylíčením, jsem to zvládla, i když trošku jsem to stejně popletla. :D Ale naštěstí zabarikádovaná cesta mi pak padla do očí a zabočila jsem dobře. Tex byl skvělej, celou dobu táhnul, nepolevil. Kdybych byla rychlejší, určitě bude i on, ale ten tah tam byl, absolutně ignoroval psy, kteří nás předbíhali i psy, které jsme předběhli my (těch teda bylo míň.) Vtipné bylo, že i pes, který dělá primárně canicross a předběhl nás, se po Texovi otáčel a Kikin to měl na salámu a prostě běžel. Sice je psycho, ale boží! Skončili jsme šestí z osmnácti v kategorii ženy se psy od 10 do 19,9kg. Hned po doběhu jsme se sbalili a frčeli na Dobrou na agi, na dálnici kolona, ale zvládli jsme to, odtrénovali a hurá konečně domů. Nohy mě budou bolet ještě týden, ale jsem ráda, že jsme to zvládli. Zítřejší canicrossový trénink raději vynecháme.
Unbordered 
