Cruft's show 2020 - Párty vyhrála třídu!

Letošní Cruft's byl pro nás výzvou, vezli jsme naše dvě velké naděje. Cesta do Anglie byla pekelná, horší jsme nezažili. Od hranic s Německem pršelo, pršelo a pršelo. S malou zastávkou v Belgii jsme dojeli až do Anglie, kde jsme hned v Doveru přespali. Ráno už se objevilo sluníčko a tak jsme mohli na doverskou procházku a do hotelu do Bhamu.

Ráno od tří jsem groomovala, díky kosmetice od Verči a fénu od táty to šlo rychle od ruky, díky moc. A myslím to vážně, vzhledem k porovnání groomingu do Lysý a teď to bylo mnohem rychlejší a lepší, Roxynka se mi fakt povedla. Měla jsem i rezervu, takže jsem v klidu stihla kávičku, vyvenčit, Honza vstal, Kája s Pavlem dorazili a mohlo se vyrazit. Všechno bylo vymyšlený na pohodičku, cesta bez problémů, ale na místě už bylo zaplněné parkoviště a museli jsme někam do horoucích pekel, což nám narušilo časový harmonogram a museli jsme běžet do haly. Resp. musela jsem já běžet, ale Kája s Pavlem mě v tom naštěstí nenechali a i když jsme se v halách ztratili, běželi se mnou, podávali mi věci a vše co byla potřeba. S Roxy jsme přiběhly do kruhu pozdě, ale vedoucí kruhu byla velmi milá a umístila nás někam doprostřed řady. Vlastně mi to nijak nevadilo, protože jsem alespoň měla kratší čekání, jediné co bylo blbé, nevěděla jsem, kdo začínal a kdy se bude končit. Roxy vše zvládla levou zadní, stála jak měla, hýbala se jak měla, jen už bohužel nemůže konkurovat sedmiletým fenám. Na jejím pohybu byl její věk znát. To nám ovšem nebránilo si celé posuzování užít a i když jsme nebyly umístěné, bylo to super. Téměř hned po Roxy šel Tyčiňák, který si údajně vyšel v mezičase na procházku z kennelky, ale o tom moc nevím, protože v tu chvíli ho hlídali kolegové. Důležité je, že na posouzení tam byl a ve třídě dorostu se hezky předvedl. S jeho prací jsem absolutně spokojená, i když před sebou máme ještě hodně co trénovat, jsem na něj moc pyšná, co jsme od Bostonu zvládli. Tyčiňáček skončil čtvrtý, tedy RESERVE, i když v mých očích (a očích spousty dalších :D ) by si zasloužil lepší výsledek. Nevadí, jak jsem zmínila jsem na něj pyšná a těší mě, kolik lidí za mnou po posouzení přišlo. Potom jsme celkem dlouhou dobu čekali, než přišla na řadu Párty. Samozřejmě, že jsme výstavní taktiku při přihlašování probírali jak doma, tak s chovateli a co vám budu povídat, opět jsme to podělali. Párty jako jediná byla přihlášená do dvou tříd. Čistě z taktických důvodů. Takže moje klasika, Párty samozřejmě třídu vyhrála. Jenže ve druhé třídě byla čtvrtá, takže opět nic. Pokud mě ještě někdy uvídíte hlásit na Cruft's do více tříd, rovnou mě prosím zabijte, protože jinak toho BOBa nikdy nevyhrajeme. :D :) Páťa se předvedla moc hezky, i když ke konci posuzování mi z ruky vyrvala všechno jídlo a Honza mi musel donést přídavek. :D Nicméně když se na to podívám kolem a kolem, myslím, že pan Tyčiňáček se právě zařadil do fronty a bude čekat na svojí červenou kokardu on. A pak na tu zelenou. Asi jsme se letos s těmi zelenými nějak nepochopili. :)

Odpoledne jsme vzali Roxíka na velké nákupy, počkali na boj o BOB a následně jsme fotili tyčiňáky s kokardami a nechali vylítat Wedgewoodí bratry. Princ a Abner jsou jako kdyby si z oka vypadli a kdybychom jim nebránili, tak lítají po celé hale doteď. Večer jsme vyrazili na Česko-řeckou večeři a v neděli jsme se, stejně jako vloni, přemístili k Judith, které z celého srdce děkujeme za pohostinnost.

Za krásné fotky jsme vděční Martině Paulino a Monice Švarcové, děkujeme!